Demodex u psa – příznaky, léčba a jak se zbavit trudníku

Přestože na vás si psí demodex nepřijde, vašemu zvířeti dokáže od narození velmi znepříjemnit život. Trudníci psí (demodex canis) jsou drobní, běžně se vyskytující roztoči.

Demodex u psa alias trudník
Demodex způsobují roztoči trudníci, kteří jsou tak malí, že jsou vidět jen pod mikrospokopem; {zdroj obrázku: vetfocus.royalcanin.com}

Trudník psí

Trudník je roztoč, který žije téměř na každém psovi v oblasti chlupových folikulů a mazových žláz, určité druhy těchto roztočů napadají také kočky a křečky.

V malém množství jsou naprosto neškodní a živí se jako komenzálové (mají z žití na zvířeti prospěch, ale nijak neovlivňují kvalitu jeho života).

Dosahují velikosti maximálně 0,4 mm a jsou tak viditelní pouze mikroskopem, kterým je můžete pozorovat jako živočichy doutníkovitého tvaru se čtyřmi páry končetin.

Příznaky demodexu

K propuknutí nemoci zvané demodikóza dochází při jejich přemnožení nebo při oslabené imunitě zvířete, existují také genetické predispozice.

Onemocnění má dvě formy, lokální a generalizovanou.

Lokální (nebo lokalizovaná) forma má častější výskyt, je však mnohem méně problematická. Vyskytuje se zejména u štěňat do 10. měsíce věku na místech, kde jsou nejvíce v kontaktu s matkou při sání mléka – hřbet nosu, okolí očí a tlamy, často na končetinách.

Na zvířeti po nakažení najdete začervenalá ložiska bez srsti nebo s vypadávající srstí, případně suché šupinky na kůži. Pozitivní však je, že tato forma onemocnění často sama vymizí, obvykle do 1,5 roku života zvířete.

O něco komplikovanější je generalizovaná forma. Dochází k ní u jedinců s oslabenou imunitou vlivem poruchy imunity, jiné nemoci, stáří nebo imunosupresivní léčby (podávají se léky, které zabraňují činnosti imunitního systému nebo jej potlačují, například u transplantace, aby tělo orgán nebo tkáň neodmítlo). Tato forma zasahuje celé tělo a k pouhému začervenání se připojuje sekundární bakteriální infekce způsobující hluboký zánět kůže.

NÁŠ TIP: Přečtěte si náš článek o svrabu u psa.

Kůže se tak stává svědivou, ještě více zarudlou, objevuje se hyperpigmentace (= nerovnoměrná pigmentace pokožky, tmavší skvrny), ztluštění kůže a tvrdé krusty.

V této fázi už se pes úporně škrábe, čímž průběh nemoci ještě zhoršuje – vytvoří si malé ranky, do kterých se dále zanáší infekce způsobující zánět. V této fází se objevují pustuly (pupínky), které mohou mít hnisavý až krvavý obsah.

Jak bylo výše zmíněno, nejvíce jsou ohrožena čerstvě narozená štěňata, která ještě nemají plně vyvinutou imunitu a na jejichž matce se trudníci přemnožili. K nákaze dochází při porodu přímým přenosem z kůže matky na potomka a při kojení.

Fena, jejíž potomci zápasí s demodikózou by se měla vyřadit z chovu, aby dále nešířila genetické predispozice pro potíže s trudníky. Druhou nejvíce ohroženou skupinou jsou jedinci se sníženou imunitou.

Demodex naštěstí není volně přenosný ze zvířete na zvíře, ani na člověka. Není možné jej také chytit z okolního prostředí, protože ve volném prostředí (mimo zvíře) ztrácí infekčnost. Nejnáchylnější jsou k potížím krátkosrstá plemena (mopsi, buldočci, staffordi).

Vyšetření demodikózy u psa

Při podezření na demodikózu navštivte co nejdříve veterináře, který vám potíže buď potvrdí, nebo vyvrátí, a hlavně vám doporučí nejlepší možný další postup. Diagnóza se provádí pomocí hlubokého kožního seškrabu v místě problému a mikroskopováním vytrženého chlupu u kořínku (folikulu) či obsahu pustuly. Demodex se dá prokázat i kožní biopsií (uříznutím kousku kůže a posláním do laboratoře) s histopatologickým vyšetřením. Nejmodernější metodou diagnostiky je průkaz pomocí PCR.

Při terapii se první ze všeho doporučuje zvíře ostříhat (oholit) a používat desinfekční šampon na koupání, který kůži uvolní a otevře chlupové váčky. K léčbě se nejčastěji používá antiparazitikum Amitraz ve formě koupelí nebo spot – onů.  Amitraz má nepříjemný charakteristický zápach, a tak si zážitek s touto léčbou budete pamatovat ještě dlouho, zabírá však u více jak 80 % postižených zvířat.

Léčba trudníku

Léčba je dlouhodobá, paraziti jsou vůči povrchovým antiparazitárním přípravkům odolnější, protože se schovávají pod kůží v chlupových folikulech. U lokálních forem s lehčím průběhem mohou pomoci tablety Bravecto, které jsou původně určeny proti blechám a klíšťatům.

Při generalizované formě, kde je přítomen i zánět kůže, je potřeba aplikovat antibakteriální terapii (nasazení antibiotik) a antiparazitární přípravky současně. I přes intenzivní léčbu se však může vracet a opakovat, hlavně u starších jedinců. Při neléčení přejde do chronického stádia a psovi zůstanou postižená ložiska v okolí očí a končetin.

Demodikóze nelze preventivně zabránit, a tak nejlepší, co můžeme udělat, je nechat si poradit od veterináře.

Ohodnoťte prosím

Podívejte se také na:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Send this to a friend