Bojová plemena psů

V médiích i v rozpravách mezi lidmi často slýcháme, že určití psi jsou zástupci bojových psích plemen. Z tohoto důvodu je na ně často nahlíženo skrze prsty.

Hovoří se o nich, že jsou nevhodní k dětem a jejich přítomnost v bytě připomíná časovanou bombu.

V tomto článku se dozvíme, kteří psi se do této skupiny řadí, jak si poradit s jejich výchovou a zda opravdu můžeme s klidným srdcem označit určitá plemena psů za bojová.

Bojová plemena psů
Pokud si pořídíte bojové plemeno, věnujte dostatek pozornosti jeho výcviku


Vznik pojmu bojová plemena

Abychom zjistili, proč se některým psím plemenům přiřazuje přívlastek „bojová“, musíme se ohlédnout zpět do historie. Psi se využívali k boji již za dob antického Říma.

Nejednalo se ovšem o zápasení pro pobavení diváků. Psi se stali totiž regulérní součástí římských armád při některých válečných bitvách.

Až po jejich účasti ve válečných vřavách byli psi používáni k zápasení pro zábavu.

Představivost pořadatelů psích zápasů takřka neznala meze, a tak vedle tradičních soubojů, kde proti sobě nastoupili dva psi, byli k vidění i souboje psů s medvědem, opicí, býkem nebo krávou. V době římského kolosea nebyli výjimkou ani souboje smečky psů s bájnými gladiátory.

Dnes už jsou ve většině zemí psí zápasy všech typů zakázány. Výjimkou jsou země jako Indonésie, Afghánistán nebo Albánie.

Psí zápasy jsou také povoleny v některých částech Ruské federace. To není nikterak překvapivá zpráva, neboť mnoho plemen, která jsou považována za bojová, pochází právě z této oblasti (např. Středoasijský pastevecký pes).

Pes Stafordšírský bulteriér

V ostatních částech světa se psí zápasy konají pod rouškou ilegality. Na následujících řádcích se podíváme na to, kteří psi bývali pro tyto souboje nejčastěji trénováni.

V posledních letech se navíc začaly objevovat země, které přikročily k zákazu některých plemen bojových psů. Jako příklad uveďme Německo, Spojené království, Španělsko, Dánsko, Norsko a Kanadu {zdroj: Wikipedia}.

Seznam 30 bojových psích plemen

Zde se přísluší poznamenat, že pojem bojové plemeno oficiálně neexistuje. Široce se uznává rozdělení psů dle mezinárodní kynologické federace FCI, která rozlišuje celkem deset skupin, z nichž ani jedna nenese název bojová plemena.

Za bojové psy se tak většinou označují rasy, které v minulosti byly používány k boji. Stejně tak se mezi ně řadí i plemena, o kterých obecně panuje představa, že jsou nebezpečná pro své okolí.

Toto je seznam malých i velkých bojových psích plemen, které byly původně vyšlechtěny a využívány k boji. Seznam obsahuje také 6 vyhynulých plemen:

  1. Akita Inu
  2. Americký buldok
  3. Americký pitbulteriér
  4. Americký stafordširský teriér
  5. Anglický buldok
  6. Anglický bulteriér
  7. Anglický mastif
  8. Argentinská doga
  9. Blue Paul Terrier (vyhynulé)
  10. Brazilská fila
  11. Bull and teriér (vyhynulé)
  12. Bullenbeiser (vyhynulé)
  13. Bully Kutta
  14. Cane Corso
  15. Cordoba Fighting Dog (vyhynulé)
  16. Dobrman
  17. Dogo Cubano (vyhynulé)
  18. Gull Dong
  19. Gulteriér
  20. Kanárská doga
  21. Kerry blue teriér
  22. Kuchi
  23. Malorská doga
  24. Neaposlký mastin
  25. Německý ovčák
  26. Old English Bulldog (vyhynulé)
  27. Rotvajler
  28. Stafordšírský bulteriér
  29. Středoasijský pastevecký pes
  30. Šarpej
  31. Tosa Inu

Výchova je základ

Nelze popřít, že existují skupiny psů mající určité predispozice k agresivitě. Společenská plemena mají tradičně blízko k lidem, německý ovčák má dispozice k tomu, stát se dobrým hlídacím psem a například pitbul má ve vínku vysoké sebevědomí a nadřazenost.

Vrozené talenty ovšem ještě nejsou nutně předurčující k tomu, jaký pes vlastně nakonec bude. Daleko důležitější je totiž samotná výchova psa. Ta totiž dokáže udělat z pitbula či rotvajlera mírumilovného pejska, nebo naopak ze zlatého retrívra nešťastníka, který je nebezpečný sobě, ale také svému okolí.

Proto je podstatné si zjistit co nejvíce informací o plemeni psa, které si hodláte pořídit. Tím se má na mysli například náročnost na jeho výchovu nebo množství pohybu, které pejsek potřebuje. Neméně důležité je vědět o množství síly, která se bude v dospělém věku v psovi skrývat a kterou bude potřeba ukočírovat a bezpečně vybít tréninkem.

Americký stafordšírský teriér štěně
Nenechte se zmást roztomilostí štěňátka Amerického staforda a začněte s jeho výcvikem co nejdříve

V případě, že máte doma štěně, které patří k plemenům, která byla v minulosti používaná k boji, je třeba mu dopřát trpělivý a důsledný výcvik například na cvičáku. To ovšem neplatí jen pro tzv. bojové psy, ale i pro ostatní jedince, kteří v sobě skrývají velkou sílu či horkokrevný temperament.

Dalším krokem správným směrem je konzultovat jeho výchovu s odborníkem. Výcvik by měl být sice důsledný a důrazný, ale v žádném případě ne agresivní. Vedle toho je nutné pejskovi umožnit socializaci s ostatními psími kamarády, aby si na přítomnost ostatních psů zvykl a nereagoval na ně agresivně.

Nebezpečný pes = nezodpovědný majitel

Pokud se přistoupí k výchově psa zodpovědně, není jediný důvod se domnívat, že se z pejska vyklube nebezpečný jedinec. Vše závisí na majiteli a na způsobu, jakým bude svého psa vychovávat.

Největším důkazem jsou případy zdánlivě agresivních psů, kteří pomáhají lidem s různými druhy zdravotních postižení. Je tedy více než zřejmé, že mezi rotvajlerem, který se věnuje canisterapii a rotvaljerem, který zaútočí na kolemjdoucího, je rozdíl, v drtivé většině případů, dílem nezvládnuté výchovy.

Podívejte se také na:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Send this to a friend